PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY ve fitness

Uvažovali jste někdy nad důvody proč cvičíte a co všechno vám cvičení přináší?

Studie provedená ve fit centrech v Praze (Stackeová, Vystrčil, 2007) uvádí, že dominantní motivy ke cvičební jsou:
1. Zdravotní
2. Estetické
3. Prožitkové
4. Sociální

Tato studie tedy ukazuje, že někdy tolik zdůrazňované motivy estetické (které se uvádějí někdy jako negativní souvislost se cvičením) nejsou pro většinu cvičících rozhodující. Zkráceně, většina z nás co cvičí patrně netrpí narcistickou poruchou osobnosti

Jaké jsou psychologické benefity cvičení?

Může vést k pozitivní změně tělového schématu (body image) a zlepšení sebepojetí, sebevědomí a sebehodnocení.

KRÁTKODOBÝ VLIV:
- funkce posturální - vzpřímené, estetické držení těla
- podpora správného dechu - přímý vliv na psychiku
- zklidňující funkce - abrekace emocí, napětí, zvyšování odolnosti
- zlepšení schopnosti koncentrace a pozornosti
- zdravotně preventivní: zejména lymfatický systém, imunita, funkce orgánů
- snižování hladiny úzkosti a deprese
- lepší zvládání náročných situací
- možnost sociální interakce...

Při silovém tréninku dochází k vysokému svalovému napětí, po kterém nastává relaxace, o to hlubší, o co vyšší svalové napětí ji předcházelo - pokud vás obtěžují obsedantní myšlenky a obavy, somatické obtíže spojené s ÚZKOSTÍ, pocity bezmocnosti apod. posilování může být jeden se skvělých způsobů jak svůj stav výrazně zlepšit.

Pro DEPRESI je typický naopak pokles svalového tonu a mělké povrchní dýchání a zpomalení všech tělesných i psychických dějů. Některé studie ukazují spíš pozitivní vliv aerobní aktivity. Antidepresivní účinek posilování lze očekávat například vlivem vyplavování endogenních opioidů (endorfinů).

Je taky důležité upozornit na fenomén tzv. NEGATIVNÍ ADDIKCE - neustálé zvyšování mety sportovního výkonu - jakákoli přehnaná jednostrannost může vést například ke zranění, opomíjení jiných důležitých aspektů v životě apod. Nezapomínejme v životě na rovnováhu a správnou míru.

DLOUHODOBÝ VLIV:
- zlepšení tzv. physical self - fyzické identity
- obecně zlepšení vztahu ke sportu a tělesné aktivitě
- změna svalového tonu - při správném tréninku vyrovnání dysbalancí (napětí x atrofie) vedoucí k zdravější rovnováze
- pravděpodobné zvýšení dalších prospěšných návyků (vnímání sebe jako člověka pro kterého je normou zdravý životní styl)
- ukazuje se jako jedna z možností pozitivního ovlivnění tělového schématu například u poruch příjmu potravy, závislosti, u seniorů. v klimakteriu apod.

U žen jsou svaly často považovány za symbol maskulinity a neženskosti. Je tedy cvičení pro ženy nevhodné? Pokud ale položíme otázku obráceně: Je přirozené, aby měla žena vysoký podíl tuku, ochablé svalstvo a slabou kondici? Svaly jsou prostředníkem pro pohyb jak pro muže tak pro ženy. Ovlivňují v těle nespočet dalších funkcí a oblastí zdraví. Pokud se žena věnuje přiměřenému silovému tréninku klidně i několikrát týdně, výsledek bude pravděpodobně, vyšší síla, sebevědomí, méně tuku, pevnější postava a větší životní spokojenost. Bez dopingu a extrémních tréninků je velmi nepravděpodobné, že by žena vypadala nepřirozeně svalnatě.

V závěr jen krátce zmíníme, že i obezita má svoji zásadní psychologickou komponentu. Můžeme ji zařadit do kategorie "psychogenní porucha příjmu stravy". Toto téma je nekonečně složité. V principu zde ale velmi často alimentární pud ztrácí svoji původně biologickou účelnost a nabývá hedonického akcentu. Jídlo se stává zdrojem příjemných prožitků, snadným zdrojem dopaminu a velmi často jednoduchým obranným mechanismem. Často se neumíme setkat se svými emocemi a jídlo může být snadným obranným mechanismem před konfrontací s vlastním prožíváním a nutností například sebereflexe.

Daná problematika je nekonečně složitá, dopručujeme se při větších obtížích obrátit na odoborníky ať už fitness trenéry, psychology, psychiatry. Posilování však může být skvělý podpůrný prostředek při některých psychických obtížích a rozhodně je to úžasný preventivní způsob jak předcházet různým zdravotním problémům (ať už tělesným, psychickým nebo vztahovým).

Použitá literatura:

Stackeová, D., Vystrčil, M. (2007). Motivace ve fitness. Těl. vých. sport. mlád., 73, s. 6 - 10.
Stackeová, D. (2014). Fitness programy z pohledu kinantropolgie. Galén: Praha.